Znalostní báze

Rakouské Kovové Značky

Ve světě šperků, stříbrných předmětů a cenností hrají puncovní značky zásadní roli, poskytující autentické informace o obsahu drahého kovu a původu předmětů. V Rakousku podléhá systém puncovních značek přísným předpisům, které činí trh s drahými kovovými výrobky transparentním a bezpečným.

Co je to Hallmark?

Puncovní značka (německy: Punze nebo Feingehaltsstempel) je razítko aplikované na šperky nebo jiné předměty z drahých kovů, které poskytuje informace o ryzosti nebo čistotě drahého kovu. Číselná hodnota v puncovní značce vyjadřuje v promilích (‰) podíl specifikovaného drahého kovu v předmětu. Například „585″ znamená, že předmět obsahuje 58,5 % zlata.

V Rakousku se tradice značení kovů vyvinula již ve středověku, ale moderní podoby dosáhla koncem 19. století. Aktuálně platné předpisy jsou stanoveny Punzierungsgesetz, neboli zákonem o značení kovů. Ten stanovuje, že každý výrobek z drahého kovu vyrobený nebo uvedený do oběhu v Rakousku musí mít úřední kovovou značku.

Kovové značky pomáhají určit skutečnou hodnotu předmětu a také slouží jako určitá záruka pro kupujícího. V rakouském systému má předmět obvykle několik značek: značku ryzosti, identifikační značku výrobce nebo dovozce a ověřovací značku z úředního zkušebního ústavu (např. razítko) (Repunze, Amtspunze).

Nejčastější rakouské kovové značky

V případě zlata:

  • 750 / 18K: 75% ryzího zlata
  • 585 / 14K: 58,5% ryzího zlata (toto je nejběžnější)
  • 375 / 9K: 37,5% ryzího zlata (V Rakousku toto není považováno za zlato)

Podle předpisů je v Rakousku považováno za úřední zlato pouze zlato s ryzostí nejméně 585 promile.

V případě stříbra:

  • 925: „Ryzí stříbro“
  • 835: „Korunované stříbro“
  • 800: Minimální předepsaná ryzost

V případě Platiny:

  • 950: Vysoce čistá platina
  • 750: Nižší stupeň platiny

Kde se nachází puncovní značka? Puncovní značka je obvykle umístěna na nenápadném, méně nápadném místě. U prstenů je zpravidla na vnitřní straně, u náhrdelníků u zapínání nebo posledních článcích, u náušnic na zadní straně a uvnitř u náramků. U hodinek může být značka na zadní straně nebo uvnitř krytu.

Falešné kovové značky a jejich rozpoznání

Kvůli vysokým cenám drahých kovů se bohužel stává čím dál častěji, že jsou předměty s falešnými puncovními značkami nabízeny jako pravé. Podvodná metoda známá jako „Autobahngold“ je obzvláště rozšířená, kdy jsou „zlaté“ prsteny nabízeny v nepravděpodobných situacích (například na odpočívadlech dálnic) s naléhavými vysvětleními.

Důvěryhodní obchodníci provádějí kyselinový test nebo jiné fyzické vyšetření dokonce i u značkových předmětů, aby zajistili skutečné složení kovu.

Právní pozadí v Rakousku

Rakouský zákon o puncování jasně definuje, které výrobky musí být puncovány. Jedná se o:

  • Zlato: minimálně 585 dílů na tisíc
  • Platina: minimálně 950 dílů na tisíc
  • Stříbro: minimálně 800 dílů na tisíc

Podle zákona musí být puncovní značka jasně viditelná a jednoznačně interpretovatelná. Marketing šperků s nesprávným nebo falešným označením může vést k právním důsledkům.

Zajímavé je, že zatímco v Rakousku je cejchování kovů zákonem stanoveno, v Německu taková povinnost neexistuje. Tam může kdokoli umístit cejch, ale pokud umístí značku ryzosti na předmět, odpovídá za její přesnost.